Toto je telefon za tři tisíce? Vypadá mnohem dráž. Recenze Meizu M6

Toto je telefon za tři tisíce? Vypadá mnohem dráž. Recenze Meizu M6

Značka Meizu se vrátila na český trh. Jedním z prodávaných modelů je i levný typ M6. Sehnat se dá za méně než tři tisíce korun. Přitom má solidní displej, 3 GB RAM, poměrně velkou baterku nebo čtečku otisků. Uživatel si však musí zvyknout na některá specifika.

Čínské Meizu to opět zkouší na českém trhu, začíná s loňskými modely. Typ M6 mezi nimi patří k tomu nejlevnějšímu. Když loni na trhu začínal, cena byla 3 390 korun, nyní se dá Meizu M6 snadno sehnat za cenu pod hranicí tří tisíc.

Zobrazit fotogalerii

Přitom na první pohled nepůsobí jako ultra-levný smartphone. Design je elegantní, zpracování dobré a hardware překvapí 3 GB RAM a 32 GB vnitřní pamětí. Na telefon za tři tisíce toho Meizu M6 umí překvapivě hodně a uživatelé mu snadno některé neduhy, jako třeba starší Android s vlastní nezvyklou nadstavbou, odpustí.

To je telefon za tři tisíce?

Meizu M6 na první pohled klame tělem, obzvlášť v námi testované výrazné modré barevné variantě. Tělo se tváří jako kovové, ale ve skutečnosti jde o polykarbonát s jemným metalickým probarvením. Modré tělo je doslova zářivé a vypadá skvěle. Podle vzhledu budete telefonu hádat daleko vyšší cenu. A i zpracování si zaslouží pochvalu, Meizu ukazuje, že kovové tělo není nutnost. Když se dobře povede plastová konstrukce, je výsledek vynikající. Za design a zpracování má u nás levné Meizu M6 velké plus.

Dobrá, tak dělá ústupky ve výbavě?

Ne, ani to není pravda. Výbava není kdovíjak špičková, ale Meizu M6 se rozhodně nesnaží uživatele ošidit. Je tu osmijádrový procesor MediaTek, kterému sekundují 3 GB RAM paměti a 32 GB vnitřní paměti.

Proč koupit?

Proč nekoupit?

Kdy? V prodeji

Za kolik? 2 900 Kč

Hardware samozřejmě nevyhraje žádnou soutěž ve výkonu a už u čistého systému bez nainstalovaných aplikací je vidět, že MediaTek občas nestíhá, ale na levný smartphone funguje Meizu M6 překvapivě dobře. Hlavní je, že uživatel nebude mít problém s nedostatkem paměti. Je tu i slot na microSD karty, ten je v podobě druhého hybridního slotu pro SIM.

I dual-SIM výbava zaslouží pochvalu – obě SIM zvládají LTE. Ve výbavě dále nechybí drobnosti jako čtečka otisků prstů, je tu 3,5 mm jack.

Dobře, ale něco chybět musí?

Ano, je to levný smartphone, takže některé funkce přeci jen chybí. Není tu třeba NFC, což zamrzí kvůli rostoucí popularitě mobilních plateb. Ale další ústupky už v podstatě odpovídají cenové kategorii: fotoaparát je jednoduchý namísto duálního, je tu starší microUSB konektor a 5,2palcový displej má jen HD rozlišení (a tradiční poměr stran 16:9). Displej úplně nenadchne, ale je dostačující, trochu nás jen zklamala jeho čitelnost na přímém slunci. To jsou však věci, na které jsou většinou uživatelé telefonů nižších tříd zvyklí.

Je třeba si zvykat ještě na něco?

Meizu používá u svých telefonů vlastní upravenou verzi Androidu, kterou nazývá Flyme OS. Dříve to bývala opravdu hodně překopaná záležitost, ve které se ani dobří znalci Androidu moc nevyznali. Dnes to už neplatí, Flyme se od běžného systému zase tak neliší, má trochu jiný design a uspořádání některých položek.

Hledání některých prvků nastavení se může protáhnout, ale to je o zvyku. Horší je to s lokalizací některých částí menu, kde navzdory nastavené Češtině na uživatele vyskakuje Angličtina. A překlady části položek nejsou moc jasné, takže uživatel jen hádá, co který přepínač dělá. Zamrzí, že za tím vším je jen starší Android 7.0.

Dá se to ovládat?

Flyme přináší i některé zajímavé možnosti v oblasti ovládání. Ve standardním režimu je na displeji klasická lišta s ovládacími tlačítky systému, tu však lze kdesi hluboko v nastavení skrýt. Systém totiž podporuje ovládání gesty za pomoci čtečky otisků. Ta má jednu zvláštnost: čtečka je zároveň tlačítkem, což už se dnes moc nenosí, ale tady to má svůj praktický smysl.

Stisk čtečky telefon probudí (a odemkne), při běžném používání pak stisk tlačítka znamená návrat na domovskou obrazovku. Klepnutí na čtečku je krok zpět a multi-tasking vyvoláte tahem z plochy kdekoli okolo čtečky směrem nahoru k displeji. Tento způsob ovládání mělo  Meizu už dávno a dnes se stává trendem, když podobné možnosti má třeba Huawei u svých modelů se čtečkou dole, Apple u iPhonu X nebo nově samotný Android P.

Musím ovládání používat?

Kdo nechce, ovládání gesty používat nemusí, ale nám to přijde jako praktická volba, která umožní lépe využít plochu displeje. Co se gest týče, má Meizu ještě jednu možnost: na zhasnutém displeji lze prstem „nakreslit“ nějaké písmeno či tah a telefon pak automaticky spustí k němu přiřazenou akci nebo aplikaci.

Jaká je výdrž baterie?

Velmi dobrá. Nenáročný hardware je tu kombinován s docela solidní baterií, její kapacita je 3 070 mAh. Takže i přesto, že má telefon starší Android, který neumí tolik spořit energii, je výdrž hodně solidní. U nenáročných uživatelů se dá navíc předpokládat, že nebudou mít telefon v ruce neustále, takže výdrž dvou dnů na jedno nabití je reálná. A při troše skromnosti se lze dostat na tři dny.

Jaký je foťák?

Na danou cenu opět docela dobrý. Za dobrého světla mají snímky z hlavního 13MPix foťáku dobré barvy a ani detaily na tom nejsou špatně. Telefon má funkci HDR (byť ne automatickou) – pak zpracování snímku chvilku trvá, ale výsledky jsou překvapivě dobré, takže si Meizu M6 poradí i s výraznými kontrasty ve scénách.

Příjemně překvapí, že levný smartphone má i kompletně manuální režim nastavení focení. A v tom automatickém (bez HDR) dovede sekat snímky hezky rychle za sebou, foťák je opravdu pohotový.

Akční scény mu moc dobře nedělají, pohyb znamená ztrátu detailů a projevuje se, že telefonu přeci jen trvá prvotní zaostření scény. Takže je dobré si dát v tomto případě trochu načas. Samozřejmě v horším světle dochází foťáku se světelností 2.2 docela rychle dech a nastupuje spousta šumu. Pomůže přisvětlovací dioda, ale ta má jen omezený dosah.

Mám si ho pořídit?

Meizu M6 není špatný telefon, s přihlédnutím k cenovce obzvlášť. České e-shopy ho běžně nabízí za zhruba 2 899 korun, což je lákavá částka, za kterou dostane uživatel telefon s dobrým ovládáním (ale horším systémem), kvalitním zpracováním a dostatkem paměti.

Ale konkurence je tu také dostatek. V souvislosti s Meizu M6 musíme zmínit třeba velmi levnou Nokii 1, která je o 400 korun levnější: v porovnání s tímto modelem vlastně nemá Nokia 1 smysl, pokud porovnáváme hardware. Nokia staví především na čistém Androidu a aktualizacích, což je něco, co u levných telefonů není vůbec běžné. Takže pro některé zákazníky smysl mít bude, ale Meizu je určitě lepší smartphone.

K velkým soupeřům můžeme zařadit třeba Xiaomi Redmi 5A, které má méně RAM a paměti, ale trochu jistější Snapdragon 425. Koupit jde (ve verzi se čtečkou otisků) asi za 2 700 korun. Trochu lepší výbavu má i Xiaomi Redmi 4X s cenou 3 500 korun.

Loňský Huawei Y6 celkově výbavou za Meizu M6 zaostává, ale stojí 3 200 korun. A navíc má obstarožní Android 6, který má i spousta jiných levných smartphonů, které tu ani zmiňovat nebudeme. Starý systém je v tomto případě jen zárukou uživatelské frustrace. To už je zajímavější volbou Motorola Moto G5, kterou lze ve výprodeji sehnat za 3 300 korun a má sedmičkový Android. Loňské LG K8 stojí 3 000 korun, ale má oproti Meizu poloviční RAM i paměť. Závan moderních funkcí přináší Alcatel 3C s displejem 18:9, ale má opět méně paměti a pouhý 1 GB RAM.

Zdenka Kubíčková